Koleno je jedním z nejsložitějších kloubů lidského těla a jeho správná funkce je klíčová pro každodenní pohyb i sportovní výkon. Vnější postranní kolenní vazy poskytují stabilitu kolene a chrání jej před nadměrným pohybem do stran. Při jejich poranění je správná rehabilitace zásadní pro rychlé a úplné zotavení. Jeden takový případ jsme řešili v posledních měsících ve vlastních řadách, takže jsme se pro vás rozhodli zpracovat tento článek, který vám odpoví na otázky, které by vás mohly zajímat. Součástí článku je také krátký rozhovor s pacientem z našich vlastních řad (spoluzakladatelem kliniky Honzou Jánem), naší hlavní lékařkou Karolínou Velebovou a naší fyzioterapeutkou Veronikou Řehořovou.
Co jsou vnější postranní kolenní vazy a jak dochází k jejich poranění?
Vnější kolenní vaz (laterální kolaterální vaz, LCL) se nachází na vnější straně kolena a zajišťuje jeho stabilitu vůči pohybům směrem dovnitř. Nejčastěji dochází k poranění tohoto vazu při sportech, kde hrozí náhlé změny směru, například při fotbale, lyžování nebo basketbalu. Typickými příznaky jsou bolest, otok, nestabilita a obtíže při chůzi.
Jak probíhá léčba a rehabilitace?
Správně vedená léčba včetně rehabilitace je klíčová pro obnovení plné funkce kolena. V první fázi je důležité snížit bolest a otok. Toho lze dosáhnout ledováním, kompresí a klidovým režimem. Rehabilitační metody se následně zaměřují na postupné posilování svalů kolem kolene a obnovu stability.
Vhodné metody léčby:
- Co nejrychlejší diagnostika a současně případný obstřik dle rozhodnutí lékaře
- Mobilizace kloubů pro zlepšení rozsahu pohybu
- Stabilizační a posilovací cviky pro aktivaci svalů
- Kinesiotaping na podporu hojení
Otázky na pacienta - Honzu Jána:
Jaké příznaky zranění jsi zaznamenal před zahájením léčby?
Zranění se se mnou táhlo poměrně dlouhou dobu. Začal jsem při delších bězích pociťovat bolest kolene na vnější straně a postupně se bolest rozšířila i do dalších částí kolene. Dlouho jsme v rámci fyzioterapie pracovali s uvolnění ITB syndrom, což částečně pomáhalo, ale bolest se nakonec vrátila ještě intenzivnější a objevila se již začátkem každého běhu.
Jak ti rehabilitace pomohla s návratem k bezbolestnému pohybu a sportu?
V tomto případě mi pomohla hlavně diagnostika, obstřik a klid, který byl nutný k tomu, aby se vaz zahojil. Teprve pak jsme začali s rehabilitací a posilováním zanedbaných partií, které způsobovaly přetížení vazu. V tomto případě to pro mě ale znamená, že budu muset cviky zařadit do svého standardního posilování, neboť běh apriori způsobuje oslabení hýždí a hamstringů.
Co tě během léčby nejvíce překvapilo?
Nejtěžší bylo diagnostikovat samotné zranění. Dlouho se to tvářila jako klasický ITB syndrom. Zvláštní bylo i to, že mě zranění omezovalo pouze při běhu - lyžování nebo kolo bylo úplně bez problému. Léčba byla delší, než jsem si myslel. V zásadě jsem se do plné sportovní aktivity vrátil až po 3 měsících od provtních problémů.
Otázky na naši hlavní lékařku - MUDr. Karolínu Velebovou:
Jak nejčastěji dochází k poranění vnějších postranních vazů a jak mu předejít?
Je to určitě méně časté než jiná poranění vazů, poranění laterálního kolaterálního vazu (LCL) kolena je nejčastěji diagnostikováno po vysokoenergetickém nárazu do anteromediálního kolena, který kombinuje hyperextenzi a extrémní varózní sílu. LCL může být také poraněno bezkontaktní varosní sílou nebo bezkontaktní hyperextenzí. LCL se nejčastěji vyskytuje ve sportech (40 %) s vysokou rychlostí otáčení a skákání, jako je fotbal, basketbal, lyžování, fotbal nebo hokej. Ukázalo se, že tenis a gymnastika mají nejvyšší pravděpodobnost izolovaného zranění LCL. I tak je ale spíše poranění LCL vždy přitomno s poranění dalších struktur kolenního kloubu, nejčastěji poranění ACL (přední zkřížený vaz), lat menisku, posteralat. komplexu (šlacha bicepsu a IT trakt) a PCL (zadní zkřížený vaz). LCL může být natažený (I. stupeň), částečně natržený (II. stupeň) nebo zcela natržený (III. stupeň).
Jakým způsobem se zranění diagnostikuje a jaký je postup pro stanovení léčby?
Velmi důležitá je anamnéza - předchozí poranění kloubu, mechanismus poranění, jak se koleno chovalo ihned po úraze. Dále klinické vyšetření a zobrazovací metody - rentgen, ultrazvuk, magnetická rezonance. U hodně přetížených kolenních kloubů se můžeme setkat i s chronickým poškozením vazu, velmi často spojené s poškozením IT traktu a šlachy bicepsu femoris.
Jaký je rozdíl v léčbě poranění vnějších postranních kolenních vazů a předního zkříženého vazu, který je i mezi laiky známější?
Léčba se vždy stanuje dle typu poškození a narozdíl od ACL je téměř vždy konzervativní . Dle klinického nálezu a nálezu na zobrazovacích metodách volíme typ a délku fixace a čas zahájení rehabilitace.
Jaký význam hraje včasný začátek rehabilitace?
Časná rehabilitace je důležitá pro aktivaci okolních struktur, které zmírní nestabilitu kolenního kloubu a eventuální riziko dalšího poranění, dále zlepší hojení tkání a zrychlí návrat do běžného života a sportu a samozřejmě i zmírní vznik degenerativních změn, které mohou po úraze v kloubu vznikat.
Otázky pro naši fyzioterapeutku - Veroniku Řehořovou:
Jaké techniky využíváš nejčastěji při fyzioterapii tohoto poranění?
V rámci fyzioterapie využívám kombinaci mnoha technik, jejichž použití se liší dle toho, zda se k nám pacient dostává v akutním či chronickém stádiu zranění. Nejčastěji se jedná o myofasciální techniky, flossing, fazer, kloubní mobilizace a adekvátně nastavený cvičební program, a to vše lze doplnit o použití fyzikální terapie (u nás nejčastěji TECAR).
Jaké cviky na doma jsou pro rehabilitaci vhodné?
Bohužel na tuto otázku nelze obecně odpovědět. I přesto, že pacienti mají stejné poranění, jeho příčina může být naprosto odlišná. V tomto ohledu je pro nás klíčová úvodní diagnostika, na jejímž základě stanovujeme cvičební plán, který je zcela individuální. Jedná se o kombinaci specifických cvičení (zaměřených na sílu, stabilitu a propriocepci), technických drilů či úpravou techniky/biomechaniky pohybové aktivity.
Jaké aktivity doporučuješ po ukončení léčby pro prevenci opětovného zranění?
Za mě je důležité neustále pokračovat v zavedeném cvičebním režimu, a to i přesto, že pacient již žádné obtíže nemá. V počáteční fázi v návratu po zranění je nutné mít nastavené modifikace pohybových aktivit, které způsobovaly bolest. Každopádně hlavním pilířem úspěšného návratu jsou již výše zmíněné cvičební programy a postupná progrese zatížení.
Prevence zranění kolenních vazů
Pravidelné cvičení zaměřené na stabilitu kolene a posílení svalů dolních končetin snižuje riziko poranění. Doporučujeme:
- Posilovat stehenní a hýžďové svaly
- Věnovat se cvičením na rovnováhu, tedy stabilitu
- Důkladně se rozcvičovat před sportem
Rehabilitace poranění vnějších kolenních vazů vyžaduje odborný přístup a trpělivost. Díky správně vedené léčbě se většina pacientů vrací k plnohodnotnému pohybu bez omezení. Pokud máte podezření na poranění kolenního vazu, neváhejte se obrátit na naše odborníky. Objednat se můžete přes Medevio.
